1Syn moudrý přijímá cvičení otcovo, ale posměvač neposlouchá domlouvání.

2Z ovoce úst každý jísti bude dobré, ale duše převrácených nátisky.

3Kdo ostříhá úst svých, ostříhá duše své; kdo rozdírá rty své, setření na něj přijde.

4Žádá, a nic nemá duše lenivého, duše pak pracovitých zbohatne.

5Slova lživého nenávidí spravedlivý, bezbožníka pak v ošklivost uvodí a zahanbuje.

6Spravedlnost ostříhá přímě chodícího po cestě, bezbožnost pak vyvrací hříšníka.

7Někdo bohatým se dělaje, nemá nic: zase někdo dělaje se chudým, má však statku mnoho.

8Výplata života člověku jest bohatství jeho, ale chudý neslyší domlouvání.

9Světlo spravedlivých rozsvětluje se, svíce pak bezbožných zhasne.

10Samou toliko pýchou působí člověk svár, ale při těch, jenž užívají rady, jest moudrost.

11Statek zle dobytý umenšovati se bude, kdož pak shromažďuje rukou, přivětší ho.

12Očekávání dlouhé zemdlívá srdce, ale žádost splněná jest strom života.

13Kdož pohrdá slovem Božím, sám sobě škodí; ale kdož se bojí přikázaní, odplaceno mu bude.

14Naučení moudrého jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.

15Rozum dobrý dává milost, cesta pak převrácených jest tvrdá.

16Každý důmyslný dělá uměle, ale blázen rozprostírá bláznovství.

17Posel bezbožný upadá v neštěstí, jednatel pak věrný jest lékařství.

18Chudoba a lehkost potká toho, jenž se vytahuje z kázně; ale kdož ostříhá naučení, zveleben bude.

19Žádost naplněná sladká jest duši, ale ohavnost jest bláznům odstoupiti od zlého.

20Kdo chodí s moudrými, bude moudrý; ale kdo tovaryší s blázny, setřín bude.

21Hříšníky stihá neštěstí, ale spravedlivým odplatí Bůh dobrým.

22Dobrý zanechává dědictví vnukům, ale zboží hříšného zachováno bývá spravedlivému.

23Hojnost jest pokrmů na rolí chudých, někdo pak hyne skrze nerozšafnost.

24Kdo zdržuje metlu svou, nenávidí syna svého; ale kdož ho miluje, za času jej tresce.

25Spravedlivý jí až do nasycení duše své, břicho pak bezbožných nedostatek trpí.