1Přednímu z kantorů, vyučující žalm Davidův. (1a) Když přišel Doeg Idumejský, a zvěstoval Saulovi, a pověděl mu, že David všel do domu Achimelechova. (1b) Proč se chlubíš nešlechetností, ty mocný? Milosrdenstvíť Boha silného trvá každého dne.

2Těžkosti obmýšlí jazyk tvůj, tak jako břitva nabroušená lest provodí.

3Miluješ zlé více než dobré, raději lež mluvíš než spravedlnost. Sélah.

4Miluješ všelijaké řeči k sehlcení, a jazyk ošemetný.

5I tebeť Bůh silný zkazí na věky, pochytí tě, a vytrhne tě z stánku, a vykoření z země živých. Sélah.

6Což spravedliví vidouce, budou se báti a jemu posmívati:

7Aj, toť jest ten člověk, kterýž neskládal v Bohu síly své, ale doufaje ve množství bohatství svých, zmocňoval se v zlosti své.

8(Psalms 52:10) Já pak budu jako oliva zelenající se v domě Božím; neboť jsem naději složil v milosrdenství Božím na věky věků.

9(Psalms 52:11) Oslavovati tě budu, Pane, na věky, že jsi to učinil, a poshovím na jméno tvé, neboť jest vzácné před oblíčejem svatých tvých.