1Tato jsou tažení synů Izraelských, kteříž vyšli z země Egyptské po houfích svých, pod spravou Mojžíše a Arona. 2Sepsal pak Mojžíš vycházení jejich podlé toho, jakž táhli k rozkazu Hospodinovu. Tato jsou tedy vycházení jejich podlé toho, jakž táhli. 3Nejprv z Ramesses jdouce prvního měsíce, v patnáctý den téhož prvního měsíce, nazejtří po slavnosti Fáze vyšli synové Izraelští v ruce silné před očima všech Egyptských, 4Kdyžto Egyptští pochovávali všecky prvorozené, kteréž zbil Hospodin mezi nimi, a při bozích jejich vykonal Hospodin soudy své.

5Hnuvše se tedy synové Izraelští z Ramesses, položili se v Sochot. 6Potom hnuvše se z Sochot, položili se v Etam, jenž jest při kraji pouště. 7A hnuvše se z Etam, navrátili se zase k Fiarot, jenž jest před Belsefon, a položili se před Magdalem. 8A hnuvše se z Fiarot, šli prostředkem moře na poušť, a ušedše tří dnů cesty po poušti Etam, položili se v Marah. 9Jdouce pak z Marah, přišli do Elim, kdežto bylo dvanácte studnic vod, a sedmdesáte palm. I položili se tu. 10A hnuvše se z Elim, položili se u moře Rudého. 11Potom hnuvše se od moře Rudého, položili se na poušti Sin. 12A když se hnuli z pouště Sin, položili se v Dafka. 13A hnuvše se z Dafka, položili se v Halus. 14Hnuvše se pak z Halus, rozbili stany v Rafidim, kdežto lid neměl vody ku pití. 15A hnuvše se z Rafidim, položili se na poušti Sinai. 16Hnuvše se pak z pouště Sinai, položili se v Kibrot Hattáve.

17A když se hnuli z Kibrot Hattáve, položili se v Hazerot. 18Hnuvše se pak z Hazerot, položili se v Retma. 19A z Retma hnuvše se, položili se v Remmon Fáres. 20Potom hnuvše se z Remmon Fáres, položili se v Lebna. 21A hnuvše se z Lebna, položili se v Ressa. 22A hnuvše se z Ressa, položili se v Cehelot. 23Z Cehelot pak hnuvše se, položili se na hoře Sefer. 24A když se hnuli s hory Sefer, položili se v Arad. 25A hnuvše se z Arad, položili se v Machelot. 26Potom hnuvše se z Machelot, položili se v Tahat. 27A hnuvše se z Tahat, položili se v Tár. 28A když se hnuli z Tár, položili se v Metka. 29A hnuvše se z Metka, položili se v Esmona. 30Z Esmona pak hnuvše se, položili se v Moserot. 31A když se hnuli z Moserot, položili se v Benejakan. 32A hnuvše se z Benejakan, položili se v Chor Gidgad. 33A hnuvše se z Chor Gidgad, položili se v Jotbata. 34Když se pak hnuli z Jotbata, položili se v Habrona. 35A z Habrona hnuvše se, položili se v Aziongaber. 36A odtud hnuvše se, položili se na poušti Tsin, jenž jest Kádes. 37A hnuvše se z Kádes, položili se na hoře řečené Hor, při končinách země Edomské.

38Tu vstoupil Aron kněz na horu, jenž slove Hor, k rozkazu Hospodinovu, a umřel tam, léta čtyřidcátého po vyjití synů Izraelských z země Egyptské, v první den měsíce pátého. 39A byl Aron ve stu ve dvadcíti a třech letech, když umřel na hoře Hor.

40Uslyšel také Kananejský král v Arad, kterýž bydlil na poledne v zemi Kananejské, že by táhli synové Izraelští.

41Tedy hnuvše se s hory Hor, položili se v Salmona. 42A hnuvše se z Salmona, položili se v Funon. 43Z Funon pak hnuvše se, položili se v Obot. 44A když se hnuli z Obot, rozbili stany při pahrbcích hor Abarim, na pomezí Moábském. 45Potom hnuvše se od těch pahrbků, položili se v Dibongad. 46Z Dibongad hnuvše se, položili se v Helmondeblataim. 47A když se hnuli z Helmondeblataim, položili se na horách Abarim proti Nébo. 48Odšedše pak z hor Abarim, položili se na rovinách Moábských, při Jordánu proti Jerichu. 49A rozbili stany při Jordánu, od Betsimot až do Abelsetim, na rovinách Moábských.

50Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi na rovinách Moábských, při Jordánu naproti Jerichu, řka: 51Mluv k synům Izraelským a rci jim: Když přejdete Jordán, a vejdete do země Kananejské, 52Vyžeňte všecky obyvatele země té od tváři vaší, a zkazte všecky rytiny jejich; i všecky obrazy slité jejich zkazte, všecky také výsosti jejich zbořte. 53A když vyženete obyvatele země, bydliti budete v ní; nebo vám jsem dal tu zemi, abyste jí dědičně vládli. 54Kteroužto rozdělíte sobě k dědictví losem, vedlé čeledí svých. Kterých jest více, těm větší dědictví dáte, kterých pak jest méně, těm menší dědictví dáte. Na kterém místě komu los padne, to jemu bude; podlé pokolení otců svých dědictví dosáhnete. 55Pakli nevyženete obyvatelů země od tváři své, tedy ti, kterýchž zanecháte, budou vám jako trní v očích vašich, a jako ostnové po bocích vašich, a budou vás ssužovati na zemi, na kteréž vy bydliti budete. 56A na to přijde, abych to, což jsem jim umínil učiniti, vám učinil.