1Utíkají bezbožní, ač jich žádný nehoní, ale spravedliví jako mladý lev smělí jsou.

2Pro přestoupení země mnoho knížat jejích, ale pro člověka rozumného a umělého trvánlivé bývá panování.

3Muž chudý, kterýž utiská nuzné, podoben jest přívalu zachvacujícímu, za čímž nebývá chleba.

4Kteří opouštějí zákon, chválí bezbožného, ale kteříž ostříhají zákona, velmi jsou jim na odpor.

5Lidé zlí nesrozumívají soudu, ti pak, kteříž hledají Hospodina, rozumějí všemu.

6Lepší jest chudý, kterýž chodí v upřímnosti své, než převrácený na kterékoli cestě, ačkoli jest bohatý.

7Kdo ostříhá zákona, jest syn rozumný; kdož pak s žráči tovaryší, hanbu činí otci svému.

8Kdo rozmnožuje statek svůj lichvou a úrokem, shromažďuje tomu, kdož by jej z milosti chudým rozděloval.

9Kdo odvrací ucho své, aby neslyšel zákona, i modlitba jeho jest ohavností.

10Kdo zavodí upřímé na cestu zlou, do jámy své sám vpadne, ale upřímí dědičně obdrží dobré.

11Moudrý jest u sebe sám muž bohatý, ale chudý rozumný vystihá jej.

12Když plésají spravedliví, velmi to pěkně sluší; ale když povstávají bezbožní, vyhledáván bývá člověk.

13Kdo přikrývá přestoupení svá, nepovede se jemu šťastně; ale kdož je vyznává a opouští, milosrdenství důjde.

14Blahoslavený člověk, kterýž se strachuje vždycky; ale kdož zatvrzuje srdce své, upadne ve zlé.

15Lev řvoucí a nedvěd hladovitý jest panovník bezbožný nad lidem nuzným.

16Kníže bez rozumu bývá veliký dráč, ale kdož v nenávisti má mrzký zisk, prodlí dnů.

17Člověka, kterýž násilí činí krvi lidské, ani nad jamou, když utíká, žádný ho nezadrží.

18Kdo chodí upřímě, zachován bude, převrácený pak na kterékoli cestě padne pojednou.

19Kdo dělá zemi svou, nasycen bývá chlebem; ale kdož následuje zahalečů, nasycen bývá chudobou.

20Muž věrný přispoří požehnání, ale kdož chvátá zbohatnouti, nebývá bez viny.

21Přijímati osobu není dobré; nebo mnohý pro kus chleba neprávě činí.

22Člověk závistivý chvátá k statku, nic nevěda, že nouze na něj přijde.

23Kdo domlouvá člověku, potom spíše milost nalézá nežli ten, kterýž lahodí jazykem.

24Kdo loupí otce svého a matku svou, a říká, že to není žádný hřích, tovaryš jest vražedlníka.

25Vysokomyslný vzbuzuje svár, ale kdo doufá v Hospodina, hojnost míti bude.

26Kdo doufá v srdce své, blázen jest; ale kdož chodí moudře, pomůže sobě.

27Kdo dává chudému, nebude míti žádného nedostatku; kdož pak zakrývá oči své, bude míti množství zlořečení.

28Když povstávají bezbožní, skrývá se člověk; ale když hynou, rozmnožují se spravedliví.