1Zlatý zpěv Davidův. Ostříhej mne, Bože silný, neboť v tebe doufám.

2Rciž, duše má, Hospodinu: Ty jsi Pán můj, dobrota má nic tobě neprospěje.

3Ale svatým, kteříž jsou na zemi, a znamenitým, v nichž všecka líbost má.

4Rozmnožují bolesti své ti, kteříž k cizímu bohu chvátají; neokusím obětí jejich ze krve, aniž vezmu jména jejich ve rty své.

5Hospodin jest částka dílu mého a kalicha mého; ty zdržuješ los můj.

6Provazcové padli mi na místech veselých, a dědictví rozkošné dostalo se mi.

7Dobrořečiti budu Hospodinu, kterýž mi radí; nebo i v noci vyučují mne ledví má.

8Představuji Hospodina před oblíčej svůj vždycky, a kdyžť jest mi po pravici, nikoli se nepohnu.

9Z té příčiny rozveselilo se srdce mé, a zplésala sláva má, ano i tělo mé v bezpečnosti přebývati bude.

10Nebo nenecháš duše mé v pekle, aniž dopustíš svatému svému viděti porušení.

11Známou učiníš mi cestu života; sytost hojného veselí jest před oblíčejem tvým, a dokonalé utěšení po pravici tvé až na věky.