1Mluvil opět Hospodin k Mojžíšovi, řka: 2Pomsti prvé synů Izraelských nad Madianskými, a potom připojen budeš k lidu svému. 3Mluvil tedy Mojžíš k lidu, řka: Vypravte některé z sebe k boji, aby šli proti Madianským a vykonali pomstu Hospodinovu nad nimi. 4Po tisíci z pokolení, ze všech pokolení Izraelských vyšlete k boji. 5I vydáno jest z mnohých tisíců Izraelských po tisíci z každého pokolení, totiž dvanácte tisíců způsobných k boji. 6I poslal je Mojžíš po tisíci z každého pokolení k boji, a Fínesa syna Eleazara kněze s nimi; a nádoby svaté i trouby k troubení byly v ruce jeho. 7Tedy bojovali proti Madianským, jakož byl přikázal Hospodin Mojžíšovi, a zbili všecky pohlaví mužského. 8Pobili také krále Madianské mezi jinými, kteréž porazili, totiž Evi, Rekem, Sur, Hur a Rebe, pět králů Madianských; Baláma také, syna Beorova, zabili mečem. 9A zajali synové Izraelští ženy Madianské i děti jejich; všecka hovada jejich, i všechny dobytky jejich, a všecka zboží jejich pobrali. 10Všecka také města jejich, v kterýchž svá obydlí měli, i všecky hrady jejich vypálili ohněm. 11A všecku loupež i všecky kořisti pobravše, lidi i hovada, 12Vedli je k Mojžíšovi a k Eleazarovi knězi, a ke všemu množství synů Izraelských,i zajaté i kořisti, i loupeže, k vojsku na roviny Moábské, kteréž jsou při Jordánu naproti Jerichu.

13I vyšli Mojžíš a Eleazar kněz a všecka knížata shromáždění proti nim ven za stany. 14Tedy rozhněval se Mojžíš na vůdce vojska, hejtmany nad tisíci a setníky, kteříž se navraceli z boje, 15A řekl jim Mojžíš: A což jste zachovali všecky ženy? 16Ej, onyť jsou hle synům Izraelským, podlé rady Balámovy, daly příčinu k přestoupení proti Hospodinu, při modlářství Fegor, pročež ona rána přišla byla na lid Hospodinův. 17Protož nyní zmordujte všecky děti pohlaví mužského, a všecky ženy, kteréž poznaly muže. 18Všecky pak panny, kteréž nepoznaly muže, zachovejte sobě živé. 19Vy pak zůstaňte vně za stany za sedm dní; všickni, kteřížkoli jste někoho zabili, aneb kteříž jste se zabitého dotkli, očištovati se budete dne třetího a dne sedmého, sebe i zajaté své. 20Všeliké také roucho a všecky věci kožené, i všelijaké dílo z í kozích, i všelikou nádobu dřevěnou očistíte.

21I řekl Eleazar kněz vojákům, kteříž byli šli k boji: Toto jest ustanovení zákona, kteréž byl přikázal Hospodin Mojžíšovi. 22Zlato však, stříbro, měď, železo, cín a olovo, 23A cožkoli trpí oheň, ohněm přepálíte, a přečištěno bude, však tak, když vodou očišťování obmyto bude; což pak nemůže ohně strpěti, to skrze vodu protáhnete. 24Zpéřete také roucha svá v den sedmý, a čistí budete; a potom vejdete do stanů.

25Mluvil i to Hospodin k Mojžíšovi, řka: 26Sečti summu kořistí zajatých, tak z lidí jako z hovad, ty a Eleazar kněz, a přední z čeledi otců v lidu; 27A rozdělíš ty kořisti na dva díly, jeden mezi vojáky, kteříž byli vytáhli na vojnu, a druhý mezi všecko shromáždění. 28A vezmeš díl na Hospodina od mužů bojovných, kteříž byli vyšli na vojnu, jednu duši z pěti set, buďto z lidí neb z hovad, neb z oslů, neb z ovcí. 29Z jejich polovice to vezmete, a dáte Eleazarovi knězi obět vzhůru pozdvižení Hospodinu. 30Z polovice pak té, kteráž jest synů Izraelských, vezmeš jedno z padesáti, buďto z lidí neb z volů, neb z oslů, neb z ovcí, a tak ze všelijakých hovad, a dáš to Levítům, držícím stráž příbytku Hospodinova. 31I učinil Mojžíš a Eleazar kněz tak, jakž byl rozkázal Hospodin Mojžíšovi.

32A bylo té kořisti z pozůstalé ještě loupeže, kteréž nabral lid válečný, ovec šestkrát sto tisíc, sedmdesáte a pět tisíců; 33A volů sedmdesáte a dva tisíce; 34Oslů šedesáte a jeden tisíců; 35A panen, kteréž mužů nepoznaly, všech dva a třidceti tisíců.

36Dostala se pak polovice jedna na díl těm, kteříž byli vytáhli na vojnu, dobytka drobného v počtu třikrát sto tisíc, třidceti a sedm tisíců a pět set, 37A na díl vzatý Hospodinu dobytka drobného šest set, sedmdesáte pět. 38A z volů šest a třidceti tisíců, z nichž přišlo na díl Hospodinu sedmdesáte a dva. 39Oslů také třidceti tisíc a pět set, z nichž přišlo na díl Hospodinu šedesáte a jeden. 40A lidí šestnácte tisíců, z nichž přišlo na díl Hospodinu třidceti a dvě duše. 41Dal tedy Mojžíš díl oddělený Hospodinu Eleazarovi knězi, jakž byl přikázal Hospodin Mojžíšovi.

42Z druhé pak polovice synů Izraelských, kterouž vzal Mojžíš od těch mužů, jenž bojovali, 43(A bylo té polovice k shromáždění přináležející z ovec třikrát sto tisíc, třidceti a sedm tisíců a pět set; 44Volů třidceti šest tisíců; 45Oslů třidceti tisíců a pět set; 46A lidí šestnácte tisíců;) 47Z té tedy polovice synů Izraelských vzal Mojžíš po jednom zajatém z padesáti, tak z lidí jako z hovad, a dal to Levítům, držícím stráž příbytku Hospodinova, jakž byl přikázal Hospodin Mojžíšovi.

48Tedy přistoupili k Mojžíšovi vývodové vojska, hejtmané nad tisíci a setníci, 49A řekli jemu: My služebníci tvoji sečtli jsme počet bojovníků, kteréž jsme měli pod spravou naší, a neubyl ani jeden z nás. 50A protož obětujeme obět Hospodinu, každý z toho, čehož jest dostal, nádobí zlaté, zápony, náramky, prsteny, náušnice a řetízky, aby očištěny byly duše naše před Hospodinem. 51Vzal tedy Mojžíš a Eleazar kněz od nich to zlato všelikého díla řemeslného. 52Bylo pak všeho zlata odděleného, kteréž obětováno Hospodinu, šestnácte tisíců, sedm set a padesáte lotů, od hejtmanů nad tisíci a od setníků. 53(Muži zajisté bojovní, což loupeží vzali, to sobě měli.) 54A vzavše Mojžíš a Eleazar kněz od hejtmanů nad tisíci a setníků to zlato, vnesli je do stánku úmluvy, na památku synů Izraelských před Hospodinem.