1Píseň a žalm Davidův. (1a) Hotovo jest srdce mé, Bože, zpívati a oslavovati tě budu, také i sláva má.

2Probuď se loutno a harfo, když v svitání povstávám.

3Slaviti tě budu mezi lidmi, Hospodine, a tobě žalmy prozpěvovati mezi národy.

4Nebo nad nebesa větší jest milosrdenství tvé, a až k nejvyšším oblakům pravda tvá.

5Vyvyšiž se nad nebesa, ó Bože, a nade všecku zemi sláva tvá.

6Ať jsou vysvobozeni milí tvoji, zachovávejž je pravicí svou, a vyslyš mne.

7Bůh mluvil skrze svatost svou; veseliti se budu, že budu děliti Sichem, a údolí Sochot že rozměřím.

8Můjť jest Galád, můj i Manasses, a Efraim síla hlavy mé, Juda učitel můj.

9Moáb medenice k umývání mému, na Edoma uvrhu obuv svou, proti Palestině troubiti budu.

10Kdo mne uvede do města hrazeného? Kdo mne zprovodí až do Idumejské země?

11Zdali ne ty, ó Bože, kterýž jsi nás byl zavrhl, a nevycházels, ó Bože, s vojsky našimi?

12Uděliž nám pomoci proti nepříteli, nebo marná jest pomoc lidská.

13(Psalms 108:14) V Bohu udatně sobě počínati budeme, a on pošlapá nepřátely naše.