1A vyšed Ježíš, bral se z chrámu; i přistoupili učedlníci jeho, aby ukázali jemu stavení chrámové. 2Ježíš pak řekl jim: Vidíte-liž tyto všecky věci? Amen pravím vám: Nebude zůstaven tuto kámen na kameni, kterýž by nebyl zbořen.

3A když se posadil na hoře Olivetské, přistoupili k němu učedlníci jeho soukromí, řkouce: Pověz nám, kdy to bude, a která znamení budou příchodu tvého a skonání světa?

4I odpověděv Ježíš, řekl jim: Vizte, aby vás žádný nesvedl.

5Nebo mnozí přijdou ve jménu mém, řkouce: Jáť jsem Kristus, a svedouť mnohé. 6Budete slyšeti zajisté boje a pověsti bojů. Hleďtež, abyste se nekormoutili; nebo musí to všecko býti; ale ne ihned bude konec. 7Nebo povstane národ proti národu a království proti království, a budou morové a hladové a zemětřesení po místech. 8Ale tyto všecky věci jsou počátkové bolestí.

9A tehdy vy budete souženi, a budou vás mordovati, a budete v nenávisti u všech národů pro jméno mé. 10A tehdyť se zhorší mnozí a vespolek se budou zrazovati a nenáviděti. 11A mnozí falešní proroci povstanou, a svedou mnohé. 12A že rozmnožena bude nepravost, ustydneť láska mnohých. 13Ale kdož by setrval až do konce, tenť spasen bude. 14A budeť kázáno toto evangelium království po všem světě, na svědectví všem národům, a tehdážť přijde skonání.

15Protož když uzříte ohavnost zpuštění, předpověděnou od Daniele proroka, ana stojí na místě svatém, (kdo čte, rozuměj,) 16Tehdáž ti, kteříž by byli v Judstvu, nechť utekou k horám. 17A kdo na střeše, nesstupuj dolů, aby něco vzal z domu svého. 18A kdo na poli, nevracuj se zase, aby vzal roucha svá. 19Běda pak těhotným a těm, kteréž kojí, v těch dnech. 20Protož modlte se, aby utíkání vaše nebylo v zimě anebo v svátek. 21Nebo bude tehdáž soužení veliké, jakéž nebylo od počátku světa až dosavad, aniž kdy potom bude. 22A byť nebyli ukráceni dnové ti, nebyl by spasen nižádný člověk. Ale pro vyvolené ukráceni budou dnové ti. 23Tehdy řekl-li by vám kdo: Aj, tutoť jest Kristus, anebo tamto, nevěřte. 24Nebo povstanou falešní Kristové a falešní proroci, a činiti budou divy veliké a zázraky, tak aby v blud uvedli, (by možné bylo,) také i vyvolené. 25Aj, předpověděl jsem vám.

26Protož řeknou-liť vám: Aj, na poušti jest, nevycházejte. Aj, v skrýších, nevěřte. 27Neb jakož blesk vychází od východu slunce, a ukazuje se až na západ, takť bude i příchod Syna člověka. 28Neboť kdežkoli bude tělo, tuť se sletí i orlice.

29A hned po soužení, kteréž bude těch dnů, slunce se zatmí a měsíc nedá světla svého a hvězdy budou padati s nebe a moci nebeské budou se pohybovati. 30A tehdyť se ukáže znamení Syna člověka na nebi, a tuť budou kvíliti všecka pokolení země, a uzříť Syna člověka přicházejícího na oblacích nebeských s mocí a slavou velikou. 31Kterýž pošle anděly své s hlasem velikým trouby, a shromáždíť vyvolené jeho ode čtyř větrů, od končin nebes až do končin jejich.

32Od stromu pak fíkového naučte se podobenství: Když již ratolest jeho odmladne a listí se pučí, porozumíváte, že blízko jest léto. 33Takéž i vy, když uzřeli byste toto všecko, vězte, žeť blízko jest a ve dveřích království Boží. 34Amen pravím vám, že nepomine věk tento, až se tyto všecky věci stanou. 35Nebe a země pominou, ale slova má nepominou.

36O tom pak dni a hodině té nižádný neví, ani andělé nebeští, jediné sám Otec můj. 37Ale jakož bylo za dnů Noé, takť bude i příchod Syna člověka. 38Nebo jakož jsou za dnů těch před potopou žrali a pili, ženili se a vdávaly se, až do toho dne, když Noé všel do korábu, 39A nezvěděli, až přišla potopa, a zachvátila všecky, takť bude i příští Syna člověka. 40Tehdyť dva budou na poli; jeden bude vzat, a druhý zanechán. 41Dvě budou ve mlýně při žernovu; jedna bude vzata, a druhá zanechána.

42Bdětež tedy, poněvadž nevíte, v kterou hodinu Pán váš přijíti má. 43Toto pak vězte, že byť věděl hospodář, v které by bdění zloděj měl přijíti, bděl by zajisté, a nedalť by podkopati domu svého. 44Protož i vy buďte hotovi; nebo v tu hodinu, v kterouž se nenadějete, Syn člověka přijde.

45Kdoť tedy jest služebník věrný a opatrný, kteréhož ustanovil pán jeho nad čeledí svou, aby jim dával pokrm v čas? 46Blahoslavený služebník ten, kteréhož, přijda pán jeho, nalezl by, an tak činí. 47Amen pravím vám, že nade vším statkem svým ustanoví jej. 48Jestliže by pak řekl zlý služebník ten v srdci svém: Prodlévá pán můj přijíti, 49I počal by bíti spoluslužebníky, jísti a píti s opilci, 50Přijdeť pán služebníka toho v den, v kterýž se nenaděje, a v hodinu, v kterouž neví. 51I oddělíť jej, a díl jeho položí s pokrytci. Tamť bude pláč a škřipení zubů.