1Přednímu zpěváku, služebníka Hospodinova Davida, kterýž mluvil Hospodinu slova písně této v ten den, v němž ho vysvobodil Hospodin z ruky všech nepřátel jeho i z ruky Saulovy, a řekl: (1a) Z vnitřnosti srdce miluji tě, Hospodine, sílo má.

2Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj, Bůh silný můj, skála má, v němž naději skládám, štít můj a roh spasení mého, mé útočiště.

3Chvály hodného vzýval jsem Hospodina, a od nepřátel svých byl jsem vyproštěn.

4Obklíčilyť mne byly bolesti smrti, a proudové nešlechetných předěsili mne.

5Bylyť jsou mne obklíčily bolesti hrobu, osídla smrti zachvátila mne.

6V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas můj, a volání mé před oblíčejem jeho přišlo v uši jeho.

7Tehdy pohnula se a zatřásla země, základové hor pohnuli se, a třásli se pro rozhněvání jeho.

8Dým vystupoval z chřípí jeho, a oheň zžírající z úst jeho, od něhož se uhlí rozpálilo.

9Nakloniv nebes, sstoupil, a mrákota byla pod nohami jeho.

10A sedě na cherubínu, letěl, letěl na peří větrovém.

11Udělal sobě z temností skrýši,vůkol sebe stánek svůj z temných vod a hustých oblaků.

12Od blesku před ním oblakové jeho rozehnáni jsou, krupobití i uhlí řeřavé.

13I hřímal na nebi Hospodin, a Nejvyšší vydal zvuk svůj, i krupobití a uhlí řeřavé.

14Vystřelil i střely své, a rozptýlil je, a blýskáním častým porazil je.

15I ukázaly se hlubiny vod, a odkryti jsou základové okršlku pro žehrání tvé, Hospodine, pro dchnutí větru chřípí tvých.

16Poslav s výsosti, uchopil mne, vytáhl mne z velikých vod.

17Vytrhl mne od nepřítele mého silného, a od těch, kteříž mne nenáviděli, ačkoli silnější mne byli.

18Předstihliť jsou mne byli v den trápení mého, ale Hospodin byl mi podpora.

19Kterýž vyvedl mne na prostranno, vytrhl mne, nebo mne sobě oblíbil.

20Odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých nahradil mi.

21Nebo jsem ostříhal cest Hospodinových, aniž jsem se bezbožně strhl Boha svého.

22Všickni zajisté soudové jeho jsou přede mnou, a ustanovení jeho neodložil jsem od sebe.

23Nýbrž upřímě choval jsem se k němu, a vystříhal jsem se nepravosti své.

24Protož odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých, kteráž jest před očima jeho.

25Ty, Pane, s milosrdným milosrdně nakládáš, a k člověku upřímému upřímě se máš.

26K sprostnému sprostně se ukazuješ, a s převráceným převráceně zacházíš.

27Lid pak ssoužený vysvobozuješ, a oči vysoké snižuješ.

28Ty zajisté rozsvěcuješ svíci mou; Hospodin Bůh můj osvěcuje temnosti mé.

29Nebo v tobě proběhl jsem vojsko, a v Bohu svém přeskočil jsem i zed.

30Boha tohoto silného cesta jest dokonalá, výmluvnosti Hospodinovy jsou přečištěné, onť jest štít všech, kteříž v něho doufají.

31Nebo kdo jest Bohem kromě Hospodina, a kdo skalou kromě Boha našeho?

32Ten Bůh silný přepasuje mne udatností, a činí dokonalou cestu mou.

33Činí nohy mé jako laní, a na vysokostech mých postavuje mne.

34Učí ruce mé boji, tak že lámi i lučiště ocelivé rukama svýma.

35Tys mi také dodal štítu spasení svého, a pravice tvá podpírala mne, a dobrotivost tvá mne zvelebila.

36Rozšířil jsi krokům mým místo pode mnou, a nepodvrtly se nohy mé.

37Honil jsem nepřátely své, a postihl jsem je, aniž jsem se navrátil, až jsem je vyhubil.

38Tak jsem je zranil, že nemohli povstati, padše pod nohy mé.

39Ty jsi zajisté mne přepásal udatností k boji, povstávající proti mně sehnul jsi pode mne.

40Nýbrž dals mi šíji nepřátel mých, abych ty, kteříž mne nenáviděli, vyplénil.

41Volaliť jsou, ale nebylo spomocníka k Hospodinu, ale nevyslyšel jich.

42I potřel jsem je jako prach u povětří, jako bláto na ulicích rozšlapal jsem je.

43Ty jsi mne vyprostil z různic lidu, a postavils mne v hlavu národům; lid, kteréhož jsem neznal, sloužil mi.

44Jakž jen zaslechli, uposlechli mne, cizozemci lhali mi.

45Cizozemci svadli a třásli se v ohradách svých.

46Živť jest Hospodin, a požehnaná skála má; protož buď vyvyšován Bůh spasení mého,

47Bůh silný, kterýž mi pomsty poroučí, a podmaňuje mi lidi.

48Ty jsi vysvoboditel můj z moci nepřátel mých, také i nad povstávající proti mně vyvýšils mne, a od člověka ukrutného vyprostils mne.

49A protož chváliti tě budu mezi národy, ó Hospodine, a jménu tvému žalmy prozpěvovati,

50(Psalms 18:51) Kterýž tak důstojně vysvobozuješ krále svého, a činíš milosrdenství pomazanému svému Davidovi, i semeni jeho až na věky.