1Přibližoval se pak svátek přesnic, jenž slove velikanoc. 2I hledali přední kněží a zákoníci, kterak by jej vyhladili; ale obávali se lidu.

3Tedy ďábel vstoupil do Jidáše, kterýž sloul Iškariotský, jednoho z počtu dvanácti. 4A on odšed, mluvil s předními kněžími, a s úředníky nad chrámem, kterak by ho jim zradil. 5I zradovali se, a smluvili s ním, že mu chtí peníze dáti. 6A on také jim přiřekl. I hledal příhodného času, aby ho jim zradil bez zástupu.

7Tedy přišel den přesnic, v kterémžto zabit měl býti beránek. 8I poslal Ježíš Petra a Jana, řka: Jdouce, připravte nám beránka, abychom jedli. 9A oni řekli mu: Kde chceš, ať připravíme? 10On pak řekl k nim: Aj, když vcházeti budete do města, potkáť vás člověk, dčbán vody nesa. Jdětež za ním do domu, do kteréhož vejde. 11A díte hospodáři toho domu: Vzkazuje tobě Mistr: Kde jest síň, kdežto budu jísti beránka s učedlníky svými? 12A onť vám ukáže večeřadlo veliké podlážené. Tam připravte. 13I odšedše, nalezli, jakž jim pověděl, a připravili beránka.

14A když přišel čas večeře, posadil se za stůl, a dvanácte apoštolů s ním. 15I řekl jim: Žádostí žádal jsem tohoto beránka jísti s vámi, prve než bych trpěl. 16Nebo pravímť vám, žeť ho již více nebudu jísti, ažť se naplní v království Božím. 17A vzav kalich, a díky činiv, řekl: Vezměte jej a dělte mezi sebou. 18Neboť pravím vám, žeť nebudu píti z plodu vinného kořene, ažť království Boží přijde. 19A vzav chléb, díky činiv, lámal a dal jim, řka: To jest tělo mé, kteréž se za vás dává. To čiňte na mou památku. 20Takž také dal jim i kalich, když bylo po večeři, řka: Tento kalich jest nová smlouva v mé krvi, kteráž se za vás vylévá. 21Ale aj, ruka zrádce mého se mnou jest za stolem. 22A Syn zajisté člověka jde, tak jakž jest uloženo o něm, ale běda člověku tomu, kterýž ho zrazuje. 23Tedy oni počali vyhledávati mezi sebou, kdo by z nich byl, kterýž by to měl učiniti.

24Stal se pak i svár mezi nimi, kdo by z nich zdál se býti větší. 25On pak řekl jim: Králové národů panují nad nimi, a kteříž moc mají nad nimi, dobrodincové slovou. 26Ale vy ne tak. Nýbrž kdož větší jest mezi vámi, budiž jako nejmenší, a kdož vůdce jest, budiž jako sloužící. 27Nebo kdo větší jest, ten-li, kterýž sedí, čili ten, kterýž slouží? Zdali ne ten, kterýž sedí? Ale já mezi vámi jsem jako ten, kterýž slouží.

28Vy pak jste ti, kteříž jste v mých pokušeních se mnou zůstali. 29A jáť vám způsobuji, jakož mi způsobil Otec můj, království, 30Abyste jedli a pili za stolem mým v království mém, a seděli na stolicích, soudíce dvanáctero pokolení Izraelské.

31I řekl Pán: Šimone, Šimone, aj, satan vyprosil vás, aby vás tříbil jako pšenici. 32Ale jáť jsem prosil za tebe, aby nezhynula víra tvá. A ty někdy obrátě se, potvrzuj bratří svých. 33A on řekl jemu: Pane, s tebou hotov jsem i do žaláře i na smrt jíti. 34On pak dí: Pravím tobě, Petře, nezazpíváť dnes kohout, až prve třikrát zapříš, že neznáš mne.

35I řekl jim: Když jsem vás posílal bez pytlíka, a bez mošny, a bez obuvi, zdali jste v čem nedostatek měli? A oni řekli: V ničemž. 36Tedy dí jim: Ale nyní, kdo má pytlík, vezmi jej, a též i mošnu; a kdož nemá, prodej sukni svou, a kup sobě meč. 37Nebo pravím vám, že se ještě to musí naplniti na mně, což psáno: A s nešlechetnými počten jest. Nebo ty věci, kteréž psány jsou o mně, konec berou. 38Oni pak řekli: Pane, aj, dva meče teď. A on řekl jim: Dostiť jest.

39A vyšed podle obyčeje svého, šel na horu Olivovou, a šli za ním i učedlníci jeho. 40A když přišel na místo, řekl jim: Modlte se, abyste nevešli v pokušení. 41A sám vzdáliv se od nich, jako by mohl kamenem dohoditi, a poklek na kolena, modlil se, 42Řka: Otče, chceš-li, přenes kalich tento ode mne, ale však ne má vůle, ale tvá staň se. 43I ukázal se jemu anděl s nebe, posiluje ho. 44A jsa v boji, horlivěji se modlil. I učiněn jest pot jeho jako krůpě krve tekoucí na zemi. 45A vstav od modlitby, a přišed k učedlníkům, nalezl je, ani spí zámutkem. 46I řekl jim: Co spíte? Vstaňte a modlte se, abyste nevešli v pokušení.

47A když on ještě mluvil, aj, zástup, a ten, kterýž sloul Jidáš, jeden ze dvanácti, šel napřed, a přiblížil se k Ježíšovi, aby jej políbil. 48Ježíš pak řekl jemu: Jidáši, políbením Syna člověka zrazuješ? 49A vidouce ti, kteříž při něm byli, k čemu se chýlí, řekli jemu: Pane, budeme-liž bíti mečem? 50I udeřil jeden z nich služebníka nejvyššího kněze, a uťal ucho jeho pravé. 51A Ježíš odpověděv, řekl: Nechtež až potud. A dotkna se ucha jeho, uzdravil jej. 52I dí Ježíš těm, kteříž přišli k němu, předním kněžím a úředníkům chrámu a starším: Jako na lotra vyšli jste s meči a s kyjmi? 53Ješto na každý den býval jsem s vámi v chrámě, a nevztáhli jste rukou na mne. Ale totoť jest ta vaše hodina a moc temnosti.

54A oni javše jej, vedli ho, a uvedli do domu nejvyššího kněze. Petr pak šel za ním zdaleka. 55A když zanítili oheň uprostřed síně a posadili se vůkol, sedl Petr mezi ně. 56A uzřevši ho jedna děvečka, an sedí u ohně, a pilně naň pohleděvši, řekla: I tento byl s ním. 57A on zapřel ho, řka: Ženo, neznám ho. 58A po malé chvíli jiný, vida jej, řekl: I ty z nich jsi. Petr pak řekl: Ó člověče, nejsem. 59A potom asi po jedné hodině jiný potvrzoval, řka: V pravdě i tento s ním byl, neb i Galilejský jest. 60I řekl Petr: Člověče, nevím, co pravíš. A hned, když on ještě mluvil, kohout zazpíval. 61I obrátiv se Pán, pohleděl na Petra. I rozpomenul se Petr na slovo Páně, kterak jemu byl řekl: Že prve než kohout zazpívá, třikrát mne zapříš. 62I vyšed ven Petr, plakal hořce.

63Muži pak ti, kteříž drželi Ježíše, posmívali se jemu, tepouce ho. 64A zakrývajíce ho, bili jej v tvář, a tázali se ho, řkouce: Prorokuj, kdo jest, kterýž tebe udeřil? 65A jiného mnoho, rouhajíce se, mluvili proti němu.

66A když byl den, sešli se starší lidu a přední kněží a zákoníci, a vedli ho do rady své, 67Řkouce: Jsi-li ty Kristus? Pověz nám! I dí jim: Povím-li vám, nikoli neuvěříte. 68A pakli se vás co otíži, neodpovíte mi, ani propustíte. 69Ale od této chvíle Syn člověka sedne na pravici moci Boží. 70I řekli všickni: Tedy jsi ty Syn Boží? On pak řekl jim: Vy pravíte, že já jsem. 71A oni řekli: Což ještě potřebujeme svědectví? Však jsme sami slyšeli z úst jeho.